Jak se pracuje brněnským IT zaměstnancům?

Od David Kuneš
zaměstnanecká zkušenost

Na přelomu května a června 2022 jsme v brněnském regionu provedli screening zaměstnanecké zkušenosti u pracovníků IT společností. Účastníky výzkumu jsme oslovovali pomocí sociálních sítí a online dotazník nám vyplnilo 41 osob. Většina dotázaných, 28 účastníků, uvedla, že pracuje pro společnosti zaměstnávající do 200 zaměstnanců, 10 dalších pro společnost s 200 až 500 pracovníky a pouze 3 účastníci působili ve společnosti zaměstnávající více než 500 osob. Do výzkumu se zapojili zástupci různých profesí, od manažerských pracovníků, přes product ownery, scrum mastery, vývojáře, DevOps až po designéry. Níže shrnujeme nejzajímavější výsledky.

Pracovní prostředí, aplikace a nástroje určené k práci

Obecně lze říct, že zaměstnanci jsou se svým pracovním prostředím, aplikacemi a nástroji určenými k práci spokojeni. Pozitivně se v tomto smyslu vyjádřilo více než 80 % všech dotázaných. Zaměstnanci mají k dispozici vyhovující pracovní nástroje a pracují v příjemném a dobře vybaveném prostředí. Jedinou výjimkou byly dotazníkové položky týkající se nastavení interních procesů a administrativních aplikací. Téměř třetina všech dotázaných uvedla, že v jejich zaměstnání nejsou interní procesy smysluplně nastaveny a administrativní aplikace jim neumožňují snadno zadávat a spravovat požadavky. 

Oceňování, příležitost k rozvoji

Více než 80 % dotázaných uvedlo, že jsou spokojeni s finančním i nefinančním oceněním. Jinými slovy, dostávají dostatečný plat a další nefinanční bonusy a benefity. Za odvedenou práci jsou také podle výsledků dotazníku pravidelně chváleni nebo jinak oceňováni. Problém vidíme v tom, že více než 40 % zaměstnanců netušilo, co by měli udělat, aby se v práci posunuli na vyšší pozici nebo aby dostali přidáno. Přitom odborné zdroje uvádějí, že pro dlouhodobé udržení zaměstnanců je vidina kariérního postupu velmi důležitá. (Viz např. kniha Engagement Magic.)

Co se týče odborného rozvoje, ve výzkumu se objevily dvě roviny: první byl rozvoj v rámci týmu. Tady jsou zaměstnanci spokojeni, více než 75 % z nich cítí podporu od svého nadřízeného, mají ve svém okolí odborníky, od kterých se mohou učit, a pravidelně s kolegy v týmu sdílejí zkušenosti a znalosti. Druhou rovinou byl obecný přístup společností k zaměstnaneckému rozvoji. Tady více než 40 % dotázaných uvedlo, že například nemají v práci možnost zúčastňovat se odborných konferencí, rozvojových programů nebo se pravidelně seznamovat s novinkami v oboru.

Autonomie, spolupráce a komunikace

Drtivá většina dotázaných, téměř 90 %, uvedla, že si práci může rozvrhnout podle svých potřeb. Spolupráce s týmem u většiny respondentů funguje dobře, členové týmů se pravidelně setkávají, sdílejí si navzájem výsledky své práce a společně se domlouvají na dalším postupu. Téměř 75 % dotázaných uvedlo, že chyba se v jejich společnosti vnímá jako příležitost k rozvoji a ke zlepšení.

Ovšem stejně jako v předchozím případě, komunikace funguje dobře pouze na úrovni týmu a v interakci s přímým nadřízeným. Problém je podle dotázaných v komunikaci od vedení společnosti směrem k zaměstnancům. Více než 30 % dotázaných uvedlo, že neznají psaná ani nepsaná pravidla, která platí v jejich společnosti. Stejně tak vnímali, že s nimi představitelé společnosti nekomunikují otevřeně. Výsledky jasně poukazovaly mezeru v komunikaci, která je velmi dobře popsána třeba v knize The Employee Experience.

Identifikace se značkou

Podle výsledků se také méně než 70 % dotázaných identifikuje se značkou společnosti zaměstnavatele. Ještě menší počet dotázaných, okolo 50 %, byl přesvědčen, že je značka jejich společnosti mezi odborníky z oboru uznávaná nebo ceněná. Méně než 70 % pracovníků by také doporučilo práci ve svém současném zaměstnání kolegům z oboru. Všechna tato zjištění poukazují na skutečnost, že brněnské regionální společnosti příliš neinvestují do budování dobrého jména a propagace své značky při komunikaci se zaměstnanci i s vnějším světem.

Tělesné a duševní zdraví

Nejhorší výsledky jsme zaznamenali právě v oblastech péče o tělesné a duševní zdraví zaměstnanců. Sotva polovina dotázaných uvedla, že se jejich zaměstnavatel zajímá o a podporuje tělesné i duševní zdraví svých zaměstnanců. Podle nadpoloviční většiny dotázaných nejsou pracoviště uzpůsobena tak, aby umožnovala nějakou formu sportovního vyžití. Přes 40 % dotázaných uvedlo, že pokud v práci zažívají nadměrný stres, nemají ho s kým řešit. A více 50 % respondentů si stěžovalo, že zaměstnavatel nemá žádný ucelený přístup nebo program na podporu duševního či tělesného zdraví.

Závěr

Celkově se zdá, že zaměstnanci IT společností na Brněnsku mají v zaměstnání dobře pokryté všechny materiální potřeby. Současné společnosti by se měly víc zaměřit na zlepšení komunikace představitelů společnosti směrem k zaměstnancům a na podporu profesního růstu a rozvoje zaměstnanců. Určité mezery jsou patrné i v propagování značky . A hlavně, společnosti by měly víc dbát na zdraví svých zaměstnanců, ať už se jedná o to tělesné, nebo duševní zdraví. Výzkumy opakovaně prokazují, že zákaznická zkušenost je přímo úměrná zaměstnanecké zkušenosti. Chcete-li tedy mít spokojené zákazníky, začněte u svých zaměstnanců.